Dnes jsme požádali o rozhovor velice úspěšného a váženého veterinárního lékaře, specialistu na plazy, ptáky a další exotická zvířata pana MVDr. Sebastiana Franca z pražské veterinární kliniky VetExotic.
MVDr. Sebastian Franco
Jihoamerický veterinární lékař, který v roce 2015 promoval na Fakultě veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Během studia absolvoval pracovní stáž v Mnichově na klinice ptáků, plazů, obojživelníků a okrasných ryb (Clinic for Birds, Reptiles, Amphibians and Ornamental fish) a kurz pokročilé aviární mediciny a aviární – exotické ortopedické chirurgie v Great Western Exotics Swindon-UK. Dále se zúčastnil několika seminářů a kongresů v České republice i v zahraničí. Po ukončení studia nastoupil na Animal Clinic Bílá hora v Praze, kde se zaměřil na nemoci plazů. Poté pracoval jako pohotovostní lékař na Veterinární klinice Erika. V současné době provozuje výjezdové služby, zabezpečuje odborný dozor terarijních burz (Terrabazar) a výstav exotických zvířat. Je aktivním členem a pohotovostním lékařem záchranné stanice pro papoušky Společnost Laguna. Jeho vášní je cestování do třetích zemí, kde provozuje poradenství v oblasti aviární a herpeto mediciny.
(zdroj:www.vetexotic.cz)
Která terarijní zvířata můžeme u Vás v ordinaci vidět nejčastěji?
V ordinaci máme nejčastěji agamy vousaté, suchozemské želvy a chameleony.
S jakým onemocněním plazů se u Vás v ordinaci setkáváte nejčastěji a naopak méně často?
Nejčastějším problémem, se kterým se setkáváme jsou vnitřní parazité, kteří mohou způsobit zánět, popřípadě nechutenství. Druhý nejčastější problém jsou zadržené snůšky, které se řeší dle stádia. Buď konzervativním způsobem (aplikace vápníku a oxytocinu) nebo operativně (kastrace). Naopak vzácnější případy u plazů jsou nádorová onemocnění.
Jak takové vyšetření / ošetření probíhá?
Základem je kvalitní klinické vyšetření, dále pak vyšetření trusu a u složitějších případů i vyšetření krve. V případě snůšky je nedílnou součástí sonografické vyšetření, případně RTG.
Ve své profesi se určitě setkáváte i s úrazy těchto zvířat, která byla zraněna jiným „domácím mazlíčkem“ chovaným v jedné domácnosti. O jaké úrazy jde nejčastěji?
V ordinaci se nejčastěji setkáváme se želvami pokousanými od psů, především v letních měsících, kdy jsou želvy vypouštěny do letních venkovních výběhů.
Často slýcháváme, že jsou na sebe zvířata od malička zvyklá (např. leguán x pes) a že se nemůže nic stát. Jde to vůbec dohromady takové společné soužití?
Často se stává, že majitelé/chovatelé mají v jedné domácnosti několik druhů zvířat, která společně sdílí jeden prostor. Každé z chovaných zvířat by mělo mít svůj vlastní prostor zabezpečen tak, aby se nedostala do vzájemného kontaktu. Obecně se volné soužití savců s plazy v jedné domácnosti nedoporučuje z mnoha důvodů. A problém se netýká pouze plazů. Často se setkáváme s pokousanými papoušky především od koček.
Lidé k Vám často chodí se zvířaty, která tak nemusela dopadnout kdyby… Co chovatelé podceňují nejvíce?
Lidé nejvíce podceňují přípravu před pořízením zvířete. Důležité je si předem nastudovat podmínky chovu daného druhu a zvážit zda je člověk schopen mu tyto podmínky zajistit.
Můžete se s námi podělit o nějakou opravdovou zajímavost/anomálii, se kterou jste se u plazů/ještěrů všeobecně setkal?
Obecně je u plazů zajímavé to, že mají oproti savcům extrémně pomalý metabolismus, což znamená, že se z anestezie mohou probouzet i několik hodin. Proto je pooperační péče složitější a vyžaduje vyšší technickou vybavenost.
Existují nějaké časté mýty v chovatelství, které musíte jako veterinární lékař opakovaně vyvracet?
Ano. Lidé si často myslí, že si hadi měří svou kořist, stejně jako věří, že růst plazů je podmíněn velikostí terária. Dále se setkáváme s názorem, že gekončík noční nepotřebuje UVB, protože je noční. Velmi diskutabilní z etického hlediska je eutanazie vložením zvířete do mrazáku. V literatuře se udává, že při postupném mražení, kdy jsou receptory bolesti stále aktivní, se na periferii orgánů tvoří krystaly. Tvorba krystalů v tkáních způsobuje velikou bolest i přesto, že je mozková aktivita nízkou teplotou mírně utlumena. Z tohoto důvodu doporučuji odbornou eutanazii.
Setkáváte se i s návštěvou chovatelů, kteří vlastní zvířata s chráněnou úmluvou CITES a nemají patřičné doklady? Jak se takové případy řeší?
Jako veterináři nemáme povinnost kontrolovat CITES doklady před ošetřením, ale doporučujeme klientům, aby CITES zvíře cestovalo vždy s daným dokladem.
Jaký máte názor na „domácí“ čištění femorálních pórů (např. u agam vousatých, leguánů a jiných plazů)?
Čištění femorálních pórů doporučuji provést odborně, jelikož můžeme zvířeti ublížit a hlavně hrozí zanesení infekce. Póry není potřeba čistit preventivně/pravidelně, jde o úkon prováděný pouze v nouzových případech.
zánět femorálních pórů - agama vousatá (zdroj: Sebastian Franco)
Víme o Vás, že patříte k těm nejlepším z nejlepších, ať už jde o přímá doporučení nebo o doporučení na různých chovatelských skupinách či poradnách. Zažil jste někdy strach? Existuje nějaké zvíře, z kterého máte opravdový respekt?
Každý má z něčeho strach. Z pohledu veterináře jde ale spíše o respekt k životu, který zrovna držíme ve svých rukou. Ať už jde o jakéhokoliv živého tvora. Osud daného zvířete je často na veterináři, protože právě ten rozhoduje o způsobu léčby, samotných lécích a jejich dávce.
Co byste vzkázal jako lékař / člověk všem chovatelům terarijních zvířat? Co třeba dělat jinak nebo lépe?
Nepodceňovat důkladnou přípravu před pořízením zvířete a také dbát na preventivní péči a vyšetření v průběhu celého života zvířat.
Fotogalerie z ordinace MVDr. Sebastiana Franca
