Pro býložravce a druhy, u kterých rostlinná složka potravy tvoří významnou část, je důležitý správný výběr "zeleného" jídelníčku. Musíme si uvědomit, jak lze rostlinnou potravu rozdělit a jaký podíl jednotlivých složek je pro naše zvíře optimální. Zdaleka totiž neplatí, že rostlinná potrava je tvořena pouze ovocem a zeleninou, právě naopak.
Rostlinná potrava se skládá z bylinné složky (listy a květy rostlin), zeleniny a ovoce. Optimální poměr je u každého druhu trochu odlišný, ale pokud bychom to zobecnili, mohl by poměr vypadat následovně. Bylinná složka obsahující i natě a listy zeleniny a ovoce 75 %, zeleninové plody 15-20 % a ovocné plody 5-10 %. Správným poměrem těchto složek a samozřejmě také celkovým poměrem živočišné a rostlinné potravy zvyšujeme kondici zvířat, předcházíme různým onemocněním a prodlužujeme tak délku jejich života.
Níže jsou vypsány některé druhy rostlinné potravy a rozděleny do jednotlivých složek. Navíc jsou roztříděny dle vhodnosti ke krmení. Vhodné druhy můžeme nabízet v podstatě denně. Vzhledem k jejich množství není problém vytvořit opravdu pestrý jídelníček, který občas obohatíme o druhy brané jako doplňkové.
DŮLEŽITÉ: Vždy je potřeba si uvědomit, zda není rostlina hnojená nebo stříkaná proti škůdcům! U nově zakoupených rostlin je vhodné počkat alespoň 3 týdny než začneme podávat. Řezané květiny nedáváme.
Obsahové látky
Třísloviny - mají antibakteriální účinek a schopnost srážet bílkoviny.
Hořčiny - zvyšují chuť k jídlu a zlepšují trávení díky působení na sekreci trávicích šťáv.
Goitrogeny - sloučeniny potlačující funkci štítné žlázy. Znemožňují zachytávání a převod jódu na aktivní látku ve štítné žláze. Důsledkem je negativní dopad na udržování hladiny vápníku a fosforu v organizmu - vliv na játra a ledviny. Dejte pozor, abyste nedávali více druhů rostlin s goitrogeny naráz, jejich množství se tím zvyšuje.
Kyselina šťavelová - váže s vápníkem čímž vytváří oxaláty, které přispívají k tvorbě ledvinových kamenů.
Zkratky
Ca (vápník), P (fosfor), vit. (vitamín), kys. (kyselina), spp. (různé druhy)
Bylinná složka
Vhodné k častému zkrmování
hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka nachová (Lamium purpureum)
Obsahuje třísloviny, antioxidanty, organické kyseliny. Nezaměňujte s hluchavkou objímavou (Lamium amplexicaule), která není vhodná ke zkrmování.
ibišek (Hibiscus spp.)
Různé druhy ibišku - venkovní i pokojové. Obsahují antioxidanty a vit. C. Pouze v případě ibišku hodinového/trojdílného (Hibiscus trionum) se nedoporučuje zkrmování z důvodu podezření na toxicitu.
jitrocel (Plantago spp.)
Zejména jitrocel kopinatý (P. lanceolata) má vysoký obsah Ca v poměru k P 20:1. Dále obsahuje antioxidanty, hořčiny, třísloviny, minerální látky a vit. C. Zkrmovat můžeme i další druhy, např. jitrocel větší (P. major), jitrocel prostřední (P. media) - obsah prospěšných látek je o něco nižší.
kalísie plazivá (Callisia repens, v obchodech někdy jako C. turtle, C. himalaya, Golliwoog)
Má vysoký obsah Ca, podporuje imunitu, obsahuje antioxidanty, vit. B, C.
kapustka obecná (Lapsana communis)
máchelka (Leontodon spp.)
mléč zelinný (Sonchus oleraceus), mléč rolní (Sonchus arvensis)
Má vysoký obsah Ca. Je vhodné pokud roste na chudší půdě, nikoli bohaté na dusičnany (hnojená půda, kupované substráty, kompost), protože má schopnost je dobře absorbovat.
pampeliška/smetánka (Taraxacum spp.)
Ideální poměr Ca:P 2:1, obsahuje hořčiny, třísloviny, vit. C. Ideálně se vyhneme značně přerostlým, přestárlým listům, které obsahují více oxalátů.
pcháč polní, bahenní, obecný (Cirsium spp.)
Pcháč spolu s bodláky je vhodný ke zkrmování. Trnů na listech se nemusíme bát. Je však vhodné dávat menším druhům mladé listy, starší listy zvládají především dospělí jedinci větších druhů ještěrů a želv.
prasetník kořenatý/plevnatec kolničný (Hypochaeris radicata)
sléz (Malva spp.)
škarda (Crepis spp.)
štětka planá (Dipsacus fullonum)
Zkrmujeme především mladé listy.
Vhodné doplňkově pro zpestření
africká fialka (Saintpaulia)
aloe (Aloe spp.)
Běžně dostupný sukulent.
bazalka vonná (Ocimum basilicum)
bromélie (Bromeliodeae spp.)
Různé druhy bromélií jsou zpestřením pro druhy z tropických oblastí.
čechrava (Astilbe spp.)
čekanka obecná (Cichorium intybus)
Má vhodný poměr Ca:P (2:1), obsahuje třísloviny, vit. B, C, P, K.
domácí štěstí (Soleirolia soleirolii)
echeverie/dužnatka (Echeveria spp.)
Běžně dostupný sukulent.
gasterie (Gasteria spp.)
Běžně dostupný sukulent.
gloxinie (Sinningia speciosa)
havortie (Haworthia spp.)
Běžně dostupný sukulent.
heřmánek pravý (Matricaria recutita), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea)
Léčivá rostlina s obsahem antioxidantů, působí protizánětlivě. Obsahuje aromatické silice jako ochranu před býložravci, především v květech.
hulevník lékařský (Sisymbrium officinale)
Obsahuje třísloviny a vit. C. Na druhou stranu obsahuje i goitrogeny.
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
Obsahuje třísloviny a silice, podporuje látkovou výměnu. Mírně zvyšuje hladinu cukru v krvi.
jahodník obecný (Fragaria vesca), jahodník trávnice (Fragaria viridis)
Obsahuje třísloviny, antioxidanty, pektidy, vit. A, B, C. Prospěšnější jsou divoce rostoucí. Zkrmuje mladé listy, staré listy jsou méně vhodné.
jetel (Trifolium spp.)
Obsahuje velké množství bílkovin a vápníku ( v poměru k fosforu Ca:P 7,8:1), dále antioxidanty a třísloviny. Na druhou stranu podle některých zdrojů není vhodný ve velkém množství, protože může obsahovat fotoaktivní sloučeniny, které způsobují fotosenzitivní reakce.
kakost (Geranium spp.)
kalatea (Calathea spp.)
kočičí tráva
Zde je potřeba si uvědomit, že se nejedná vyloženě o název jedné rostliny. Jde o mix různých semen nejčastěji obilnin (ječmen, oves, pšenice) a travin. "Tráva" z obilnin je neškodná a může se zkrmovat dokud je mladá. Větší rostliny se semeny vhodné nejsou, protože semena obsahují hodně bílkovin, lepku a fosforu, naopak mají minimum vápníku. Obilniny jsou vhodné pokud jsou vypěstované v běžné zemině, nevyživované a nehnojené, protože mají schopnost absorbovat dusík. V případě travin pak záleží, o jaké jde druhy. V pořádku je například jílek vytrvalý (Lolium perenne), naopak nevhodný je šáchor střídavolistý (Cyperus alternifolius "Zumula"). Raději se tedy vyhněte kočičí trávě bez uvedeného složení. Vhodnější je si vysadit některou z obilnin svépomocí.
kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)
kontryhel (Alchemilla vulgaris)
kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Zkrmujeme jen mladé listy - obsahují hodně minerálních látek, antioxidanty, vit. B2 a C.
koriandr setý (Coriandrum sativum)
Obsahuje kys. šťavelovou.
kozlíček zubatý pravý (Valerianella dentata), kozlíček polníček (Valerianella locusta)
krásnoočko (Coreopsis spp.)
krosandra (Crossandria spp.)
lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)
Obsahuje kys. šťavelovou.
maliník (Rubus idaeus)
Obsahuje třísloviny, antioxidanty, vit. C.
měsíček (Calendula spp.)
Neplést s afrikánem, který není vhodný ke zkrmování.
mléčka zední (Mycelis muralis)
mochna husí/nátržník (Potentilla anserina)
Obsahuje velké množství tříslovin, dále také hořčiny a vit. C.
netřesk (Sempervivum spp.)
Běžně dostupný sukulent.
obilniny (ječmen, pšenice, oves, proso)
"Tráva" z obilnin je neškodná a může se zkrmovat dokud je mladá. Větší rostliny se semeny vhodné nejsou, protože semena obsahují hodně bílkovin, lepku a fosforu, naopak mají minimum vápníku. Obilniny jsou vhodné pokud jsou vypěstované v běžné zemině, nevyživované a nehnojené, protože mají schopnost absorbovat dusík.
opuncie (Opuntia spp.)
ostruhatka (Diascie spp.)
ostružiník (Rubus fruticosus)
Obsahuje třísloviny, antioxidanty, vit. C.
pepřinec (Peperomia spp.)
pilea (Pilea mollis, P. involucrata, P. crassifolia)
pitaya (Hylocereus spp.)
podrostovka (Hypoestes phyllostachya)
ptačinec prostřední/žabinec (Stellaria media)
Obsahuje třísloviny, vit. C a E. Na druhou stranu obsahuje také saponiny, které mohou snižovat absorpci živin.
rozchodník (Sedum spp.)
Rozchodníků je nepřeberné množství a všechny lze zkrmovat až na jedinou výjimku - rozchodník ostrý (Sedum acre), který je toxický.
růže (Rosa spp.)
řeřicha setá (Lepidum sativum)
Má vhodný poměr Ca:P 2:1, obsahuje vit. C.
sedmikráska obecná (Bellis perennis)
Obsahuje poměrně dost saponinů a tříslovin a to zejména v květech, nemělo by se to s ní přehánět.
slunečnice roční (Helianthus annuus)
Zkrmujeme mladé rostlinky vypěstované ze semen. Obsahují bílkoviny a vit. E, který podporuje chuť k páření.
šeřík obecný (Syringa vulgaris)
šípková růže (Rosa canina)
Zkrmovat se mohou i šípky (plody).
tavolník (Spiraea spp.)
tilandsie (Tillandsia spp.)
tlustice (Crassula spp.)
Běžně dostupný sukulent.
tolice vojtěška, tolice dětelová, tolice arabská (Medicago spp.)
topolovka růžová/ibiš růžový (Alcea rosea)
Obecně obsahuje vysoký podíl bílkovin.
tromín prorostlý (Smyrnium perfoliatum)
vánoční kaktus (Schlumbergera truncata)
vikev setá, plotní, ptačí (Vicia spp.)
Má vysoký obsah bílkovin. Zkrmují se listy i květy, pouze semena nejsou vhodná.
violka vonná (Viola odorata)
violka zahradní/maceška (Viola x Wittrockiana)
zelenec (Chlorofytum comosum)
zvonek (Campanula spp.)
žumen (Cissus spp.)
Nevhodné ke zkrmování
Nevhodných a často i nebezpečných rostlin je celá řada, proto spíše doporučuju se držet těch vhodných a zbytečně neexperimentovat. Zde najdete některé vybrané namátkově, které míváme běžně doma nebo se s nimi setkáváme na zahradě a v přírodě.
azalka (Azalea spp.)
Stejně jako rododendron patří mezi pěnišníky a obsahuje grayanotoxin, který má vliv na svaly a nervovou soustavu.
břečťan (Hedera spp.)
Zejména břečťan popínavý (Hedera helix) obsahuje značné množství steroidních glykosidů a také falcarinol.
buxus/zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)
Je toxický, což může mít za následek zvracení, průjem, křeče.
citrusovité dřeviny (Citrus spp.)
Stejně jako nejsou vhodné plody, tak ani samotné listy citrusovníků nejsou vhodné. Toxiny v nich obsažené mohou způsobovat průjmy a zvracení.
devětsil lékařský (Petasites hybridus)
Obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou způsobit vážné poškození jater.
kalanchoe/kolopojka (Kalanchoe spp.)
Obsahuje srdeční glykosidy, které mohou mít negativní vliv na srdeční činnost.
klematis/plamének (Clematis)
Obsahuje škodlivý toxin protoanemonin způsobující křeče.
kostival lékařský (Symphytum officinale)
Obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou způsobit vážné poškození jater.
mák vlčí (Papaver rhoeas)
Obsahuje alkaloidy, saponiny a salicyláty.
máta peprná (Mentha piperita), máta polej / polej obecná (Pulegium vulgare)
Obsahují přírodní organickou sloučeninu zvanou kafr, která má negativní vliv na játra. Máta má více druhů a množství, který mohou obsahovat není dostatečně zmapované, takže je jistější se jí vyhnout.
oleandr obecný (Nerium oleander)
Obzvlášť toxická rostlina obsahující srdeční glykosidy.
podběl lékařský (Tussilago farfara)
Obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou způsobit vážné poškození jater.
pryskyřník plazivý (Ranunculus repens)
Pryskyřník je mírně jedovatý díky toxinu furfural.
přísavník trojlaločný (Parthenocissus tricuspidata)
Obsahuje vysoké množství oxalátů.
rododendron (Rhododendron spp.)
Stejně jako azalky patří mezi pěnišníky a obsahuje grayanotoxin, který má vliv na svaly a nervovou soustavu.
rozchodník ostrý (Sedum acre)
Jediný rozchodník, který je toxický.
řebříček obecný (Achillea millefolium)
Ačkoli je často zahrnován do běžné potravy, je potřeba zmínit obsah toxinů furokumarinů, které jsou fotoaktivní. To znamená, že jejich toxický účinek je zesílen působením UVB záření. Na druhou stranu je prokázáno, že v malém množství není nebezpečný.
starček obecný (Senecio vulgaris)
Obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou způsobit vážné poškození jater.
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
Vysoký obsah kys. šťavelové.
trnka obecná/slivka trnková (Prunus spinosa)
Obsahuje látky, ze kterých se při rozkladu ve vodě vytváří kyanid.
vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
Je jedovatý vlivem alkaloidu chelidonin.
Zelenina
Nejsou zde zmíněny zdaleka všechny druhy, ale domnívám se, že je natolik obsáhlý, že není nutné experimentovat s ničím dalším. Nezapomínejme, že zelenina slouží pouze jako doplněk bylinné složky.
Výhodou zeleniny je vysoký obsah vody a samozřejmě i obsah vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Na druhou stranu nedostatkem je ve většině případů malé množství živin a nevhodný poměr vápníku a fosforu. V neposlední řadě musím uvést obsah nevhodných látek (fytáty, oxaláty, goitrogeny).
Fytáty - špatně rozpustné soli vznikající spojením kyseliny fytové s vápníkem, čímž brání jeho správnému vstřebávání.
Oxaláty - špatně rozpustné soli vznikající spojením kyseliny šťavelové s vápníkem, čímž brání jeho správnému vstřebávání.
Goitrogeny - sloučeniny potlačující funkci štítné žlázy. Znemožňují zachytávání a převod jódu na aktivní látku ve štítné žláze. Důsledkem je negativní dopad na udržování hladiny vápníku a fosforu v organizmu - vliv na játra a ledviny. Dejte pozor, abyste nedávali více druhů rostlin s goitrogeny naráz, jejich množství se tím zvyšuje.
Kyselina šťavelová - váže s vápníkem čímž vytváří oxaláty, které přispívají k tvorbě ledvinových kamenů.
Alkaloidy - jedná se o zásadité sloučeniny, které mají fyziologické účinky. Zjednodušeně řečeno jde o rostlinné jedy plnící obrannou funkci.
Vhodné občasně jako doplněk
cuketa
Má nevhodný poměr Ca:P. Ve slupce vyšší obsah vit. A, E, B. Zkrmovat můžeme plod i květy, naopak listy vhodné nejsou.
čekanka
Má správný poměr Ca:P a obsahuje vlákninu. Na druhou stranu obsahuje také goitrogeny.
čínské zelí
Má vyšší obsah Ca. Na druhou stranu obsahuje také goitrogeny.
Pak choi
Obsahuje goitrogeny.
pekingské zelí
Má vyšší obsah Ca. Na druhou stranu obsahuje také goitrogeny.
polníček
Kozlíček polníček známý pro své pěstování jako salátek.
rukola
Obsahuje goitrogeny.
římský salát
Saláty obecně nemají příliš vysoké výživové hodnoty, nicméně tento salát má o něco vyšší obsah vit. A, C, E a vlákniny.
šterbák/endivie
Má správný poměr Ca:P a obsahuje vlákninu. Na druhou stranu obsahuje také goitrogeny.
podávané výjimečně
cuketa
Má nevhodný poměr Ca:P. Ve slupce vyšší obsah vit. A, E, B.
dýně
Má vyšší obsah fosforu a navíc v nevhodné poměru k vápníku.
ledový salát
Má nízké výživové hodnoty, tvořen převážně vodou, takže je vhodný v letním období za účelem hydratace.
listový salát Lollo Rosso, dubový salát
Má nízké výživové hodnoty, tvořen převážně vodou, takže je vhodný v letním období za účelem hydratace.
meloun (různé druhy)
Velké množství vody a cukru.
mrkev
Má vyšší obsah kys. šťavelové, která že se váže s vápníkem čímž vytváří oxaláty, které přispívají k tvorbě ledvinových kamenů. Také obsahuje více draslíku a bílkovin. Některé zdroje pak uvádí, že mrkvová nať obsahuje furanokumariny (stejně jako petrželová nať).
okurka
Z 96% ji tvoří voda, takže má nízké výživové hodnoty. Vhodná v letním období za účelem hydratace.
paprika
Obsahuje vyšší množství vit. C. Má nevhodný poměr Ca:P 1:2,1.
Nevhodné ke zkrmování
Pro zajímavost je tu i kategorie nevhodných druhů zeleniny. Samozřejmě při pozření se nic nestane, nejde o jed, ale dlouhodobé podávání by mohlo vést ke zdravotním problémům. Najdete zde především zástupce brukvovité zeleniny z důvodu vysokého obsahu goitrogenů a také lilkovité obsahující alkaloidy.
brambory (plody i rostlina) - vysoký obsah alkaloidů
brokolice - vysoký obsah goitrogenů
celer - oxaláty, uhlohydráty
cibule - do určité míry toxické; stejně tak česnek, pažitka, jarní cibulka apod.
fazole (plody i lusky) - toxické sloučeniny lektinu fytohemaglutininu
hrášek (plody i lusky) - vysoký obsah kys. fytové
chilli papriky (plody i rostlina) - vysoký obsah alkaloidů, konkrétně kapsaicin
kapusta - vysoký obsah goitrogenů
kedlubna - vysoký obsah goitrogenů
kukuřice (plod) - vysoký obsah fosforu a cukrů
květák - vysoký obsah goitrogenů, fosforu
lilek (plod i rostlina) - vysoký obsah alkaloidů, goitrogeny
paprika (rostlina) - vysoký obsah alkaloidů
petržel (plod/kořen i nať) - obsahuje furanokumarin
rajče (plody i rostlina) - rostlina a nezralé plody mají vysoký obsah alkaloidů, zralé plody jsou pak bohaté na fosfor
ředkvičky (plod/kořen i rostlina) - vysoký obsah goitrogenních glykosidů
špenát - vysoký obsah kys. šťavelové - váže se s vápníkem čímž vytváří oxaláty, které přispívají k tvorbě ledvinových kamenů
zelí - vysoký obsah goitrogenů
Ovoce
Jak už jsem zmínil na začátku tohoto článku, ovocné plody tvoří jen zlomek rostlinné potravy. Ideálně bych ho označil za sezónní zpestření. Sezónním proto, že je přirozené ho nabízet zejména během letního období, nikoli celoročně. Dočasnost nabízení ovocných plodů souvisí s vysokým obsahem sacharidů = cukrů. Příjem cukrů by měl odpovídat aktivitě a metabolickému režimu zvířete. Až na výjimky platí, že má ovoce nevhodný poměr vápníku a fosforu.
podávané výjimečně
Většina běžných druhů ovoce jako například banán, borůvky, broskev, hroznové víno, hruška, jablko, jahody, maliny, mango, meruňky, nektarinky, ostružiny, papája, švestky, třešně a višně.
Nevhodné ke zkrmování
avokádo (plod i rostlina) - obsahuje fungicidní toxin persin, u kterého je prokázán negativní vliv na mnohé zvířecí druhy - žaludeční nevolnosti, průjmy, zvracení.
citrosové plody (zejména citron, ale i mandarinka, grep, pomeranč) - citrusy obecně odvápňují organizmus a navíc vlivem značného množství cukrů a kyselin narušují přirozenou střevní mikloflóru.
Autor: David Mužíček
